Je poměrně snadné nechat kulturu, aby přišla za vámi domů - prostřednictvím televize, rozhlasu, Internetu, kompaktních disků nebo DVD (někdy také třeba jen otevřenými okny...).
Vydat se za ní už je poněkud náročnější, nicméně garantuji, že zážitek je nesrovnatelně hlubší.
Takže se za kulturou více či méně často vydávám. Měl jsem to štěstí, že jsem všechna tato představení prožil na vlastní vlastní kůži, oči a uši:

Vstupenka Program Foto Recenze

Bach: WEIHNACHTSORATORIUM / Collegium 1704     
28. prosince 2008, Kostel sv. Šimona a Judy, Praha
Vřelé doporučení: Na Vánoce si dejte Bacha!
A nejlépe v podání, kdy vám v březovém háji pod cvrkotem sojky cukrovým hlasem zazpívá sám král s celou svou družinou, v níž se vedle mnoha jiných mihne i svobodný mistr ševčík s puškou... :-)
Sál v kostele sv. Šimona a Judy byl tři dny před změnou letopočtu plný k prasknutí a vypadalo to, že po čtyřech kantátách Vánočního oratoria by si rád poslechl i zbylé dvě...
Dirigent byl v gestu ještě rozevlátější a rozpohybovanější (a možná i hlasitější v dechu...) než obvykle, kapela šlapala skvěle (třeba takové trumpety prostě u nás nikde neuslyšíte...), evangelista ovládl svůj výkon s obdivuhodnou pokorou a sbor se po celý koncert dokázal držet prvního verše úvodní kantáty, takže jeho výkon byl povětšinou jásavý a plesající.
A posluchači si z přiložených programů zapisovali do notýsků termíny dalších koncertů Collegia 1704 v roce 2009...


MAGDALENA / předpremiéra dokumentu     
15. prosince 2008, Kino Scala, Brno
A do třetice Magdalena v krátké době na své rodné hroudě.
Pro Ondřeje Havelku je Brno něco jako druhý domov.
Po slušném úspěchu své pražské recesistické inscenace moderní opery Nagano se definitivně vrátil ke svým kořenům operního režiséra a další produkce už vedl v brněnském Janáčkově divadle. Nejprve veleúspěšnou Prodanou nevěstu s Pavlou Vykopalovou v titulní roli, později originální spojení dvou jednoaktových oper do jednoho příběhu, v němž Leoncavallovi Komedianti odehrají v rámci svého vystoupení Pucciniho kus Gianni Schicchi. Na konec příštího roku se prý rýsuje jeho třetí brněnská produkce, zatím zahalená tajemstvím...
A aby toho Brna nebylo dost, má Ondřej dlouholetou slabost pro dnes asi nejznámější brněnskou rodačku, s níž už v devadesátých letech natočil dokument Mezzosoprano Magdalena Kožená.
Na předpremiéře nového dokumentu s názvem Magdalena, aneb Malý film o velké zpěvačce, se v centru Brna sešlo plné kino příznivců s téměř celým filmovým štábem. Martin Zbrožek dostál své pověsti chaotického (ale občas docela vtipného) moderátora, během promítání filmu se nejednou ozval hlasitý potlesk a na závěr večera si téměř nikdo nenechal ujít besedu s Magdalenou a Ondřejem a následnou autogramiádu.
Film je jakousi mozaikou postavenou na třech osách - stylizovaném zpívaném životopisu doprovázeném hlavní protagonistkou na cembalo (hudba Miloš Štědroň), sestřihem civilních rozhovorů režiséra a zpěvačky a ukázek z produkcí mj. z Vídně, Berlína nebo Paříže a několika hraných (Martin Zbrožek jako učitel tělocviku .->) i hudebních klipů včetně stále skvělého dávného Bachovo Kommt, Ihr angefocht'nen Sünder, ale i novinek (Händel: Lascia, ch'io pianga; Britten: Lullaby, Baby).
Film byl v Brně přijat velmi srdečně (já bych možná jen použil jinou barokní paruku při recitativech :-), zbytek republiky si musel počkat do Štěpána, kdy jej vysílala ČT2 v hlavním vysílacím čase.
Ale osobní kontakt v přátelském prostředí přece jen dodá téhle produkci ještě něco navíc, to z křesla od televize nezažijete :-)


MARTINŮ REVISITED / zahajovací koncert projektu     
12. prosince 2008, Rudolfinum, Praha
Premiéra tří nově objevených fragmentů z opery Juliette byla docela očekávaná událost umocněná tím, že Juliettu bude zpívat Magdalena Kožená a Českou filharmonii řídit Sir Charles Mackerras.
V první části koncertu nasadila dramaturgie dvě symfonické básně Antonína Dvořáka (jakoby Martinů neposkytoval spoustu vlastní kvalitní symfonické hudby), které, upřímně řečeno, nenadchly ani neurazily. Posluchač dostal slušnou dávku poněkud studené profesionality, nějaké to malé nadšení se tu a tam našlo, ale ve vzduchu viselo, že celá první polovina je jen jakousi výplní před zlatým hřebem večera.
A ten po přestávce skutečně přišel. Hlavní hvězda Magdalena byla jednou ze součástí rovnoměrně vytíženého a pěvecky kvalitního a rovnocenného kvintetu sólistů a vedle přesvědčivých pěveckých kvalit a obvyklého nevšedního šarmu přidala v jedné z částí bonus pro několik diváků na empoře, kam přišla zazpívat k jejich velkému překvapení jeden ze svých výstupů.
Sama hudba Martinů byla překrásná, barevná, strhující i překvapivá, společné charisma autora a dirigenta se dokázalo přenést i na orchestr, který měl až neobvykle hezký zvuk.
Takže, kde že se to bude dávat v nejbližší době Juliette? :-)


Schütz: KLEINE GEISTLICHE KONZERTE / Collegium 1704     
9. prosince 2008, Kostel sv. Vavřince, Praha
Heinrich Schütz patří k nejvýznamnějším autorům raného německého baroka a jeho Kleine geistliche Konzerte k tomu nejlepšímu, co se po něm dochovalo.
Pod značkou Collegium 1704 se tentokrát představil malý ansámbl o dvojích (výborných!) houslích, cellu a cembalu, jenž výběr z Schützových motet pro sólové hlasy doprovodil několika komorními sonátami jiných autorů.
Dobře ukotvené značce mezi českými barokními soubory to rozhodně body neubralo, naopak se ukázalo, jak variabilní a pestrý může být repertoár jednoho tělesa.
Pokud jsem měl v hlavě před začátkem koncertu nějaké mraky, po jeho skončení tam bylo dokonale "vyluksováno" .-)


MAGDALENA KOŽENÁ / písňový recitál     
12. listopadu 2008, Španělský sál Pražského hradu, Praha
Magdalena Kožená přijela do Prahy představit svoji nově vydanou nahrávku českých písní a nebylo její vinou, že vše nedopadlo úplně skvěle.
Mám na mysli především cosi jako "boj s posluchačem".
Do Španělského sálu, který sám o sobě může mnohého návštěvníka oslnit svou zdobeností, ale s akustikou si zas tolik nerozumí, se sešla toho večera roztodivná společnost, kterou na "běžných" koncertech klasické hudby zas tak často nepotkáte: na můj vkus příliš mnoho politiků, diplomatů a obličejů známých odevšad odjinud než z publikací o opeře či oratoriích. I na okatě nevšedních róbách mnohých dam bylo znát, že jde především o společenskou událost, kde je třeba se ukázat.
Můj tip na faux-pas večera je grafické ztvárnění vstupenky na koncert (schválně si klikněte na oranžový čtvereček u nadpisu...): osobnost večera fontem malým, osoba spojená s dočasným obyvatelem okolních prostor fontem nepoměrně výraznějším. Pro mě a mně podobné, kteří jsem zřejmě byli v menšině, se ovšem přes různé velikosti řezů písma naštěstí ta pravá velikost prosadila sama...
Dražší a důležitější hosté měli samozřejmě i lepší místa, takže jsem brzy litoval, že jsem si nepřinesl kukátko a místy i naslouchátko - zvláště v komickém výstupu jedné starší paní sedící několik řad přede mnou, která se při jedné z úprav lidových písní naklonila ke své sousedce a plným hlasem jí sdělila, že "tuhle zná"... :-)
Na Magdaleně bylo i na tu dálku vidět, že zná lepší atmosféru pro své recitály. Přestože zpívala krásně (ač nový repertoár není lehký a místy ani pro věrné posluchače není vždy úplně vděčný) a díky neuvěřitelně vtipné mimice klavíristy Malcolma Martineau bylo občas i docela veselo, mám pocit, že se možná už tehdy těšila na prosincové vystoupení v Rudolfinu...
U východu sálu po koncertě jsem s srazil s hokejistou, mediální ředitelkou, velmi nechvalně známým politikem a jedné dámě jsem skoro šlápl na hedvábnou vlečku.
A začal jsem se velmi těšit do starého dobrého Rudolfina .-)


Zelenka: I PENITENTI AL SEPOLCRO DEL REDENTORE / Collegium 1704     
11. listopadu 2008, Kostel sv. Šimona a Judy, Praha
Zelenkova oratoria nejsou na repertoáru barokních ansámblů zas tak často a kdo jiný by je měl dnes v Praze uvádět, než soubor, který si do svého názvu dal letopočet spojený se Zelenkovým působením v Praze.
Prostor sálu v kostele sv. Šimona a Judy poskytuje přiměřeně kvalitní zážitek posluchačům v prvních deseti řadách a na balkóně (kam se oficiálně nesmí...). Měl jsem tu smůlu, že jsem seděl v přízemí dost vzadu a pocit z produkce to trochu ovlivnilo. Recitativy a árie se střídaly téměř se železnou pravidelností a připlouvaly odněkud zdáli.
Sbor má v tomto díle nevděčný úděl, celou hodinu sedí za pódiem a zpívá až závěrečnou několikaminutovou část...
Jako jedna ze sólistek večera se standardním výkonem předvedla budoucí představitelka titulní role z Händelova Rinalda, argentinská altistka Mariana Rewerski. Snad nebudu neskromný, když si budu přát, aby v Händelovi svůj standard ještě kousek posunula výš... .-)


Mozart: LA FINTA GIARDINIERA     
9. listopadu 2008, Stavovské divadlo, Praha
Na tohle představení se přijďte (pokud tedy budou v brzké době nějaké reprízy) kochat!
Ve Stavovském opět řádí manželská dvojice Ursel a Karl-Ernst Herrmannovi - ona to asi nebude náhoda, že šéf opery ND se jmenuje Heřman, tohle spojení funguje dokonale. .-)
Ranou Mozartovu operu (Amadeus ji dokončil před svých devatenáctými narozeninami na objednávku mnichovského divadlo Salvatortheater) pro první scénu hudebně připravil nový šéf Tomáš Netopil a pěvecké party obsadil s neuvěřitelným výsledkem - kompaktní sólistický ansámbl nemá jedinou slabinu a přitom zahraniční zpěváci netvoří ani jeho polovinu. Skvělá je Simona Houda Šaturová jako Sandrina, výborný je Adam Plachetka jako Nardo, ale hvězdou produkce je u mně Kateřina Kněžíková (Serpetta), která nejen že krásně zpívá, ale je na pódiu bezkonkurenčně nejlepší herečkou.
Více než čtyřhodinový kus (se dvěma pauzami) je divácky atraktivní, nápaditý, vtipný a v současné pražské produkci nedostižný.
Nejlepší opera, kterou jsem v Praze viděl za posledních mnoho let!


Rameau: LES INDES GALANTES / Les Arts Florissants, William Christie (Struny podzimu)     
1. listopadu 2008, Národní divadlo, Praha
V rámci festivalu Struny podzimu se v Národním divadle předvedla další z legend interpretace staré hudby - William Christie a jeho Les Arts Florissants.
Americký dirigent žijící přes třicet let ve Francii, kde v roce 1979 soubor založil a dodnes jej řídí (o jeho metodách se povídají různé skazky, nicméně výsledek jeho práce je stabilně skvělý), přivezl do Prahy koncertní provedení téměř neznámé a neuváděné Rameauovy opery Les Indes Galantes se sextetem sólistů (hodně zaujala bulharská sopranistka Soňa Jončeva).
Romantický interiér Národního divadla není právě ideálním prostorem pro barokní operu, ale důležitější byla hudba a její provedení - výborný orchestr a krásný zvuk téměř čtyřicetičlenného sboru nakonec odsunuli sólisty hudebně trochu do pozadí.
S netrpělivostí teď čekám, jestli na některý z příštích festivalů nepřijede Marc Minkowski se svými Les Musiciens du Louvre, Phillippe Herreweghe s Collegium Vocale Gent nebo třeba John Eliot Gardiner s English Baroque Soloists...
Christie nasadil vysoký standard.


Queen & Paul Rodgers: The Cosmos Rocks Tour     
31. října 2008, 02 Arena, Praha
Nejen klasikou živ je člověk.
Queen jsou legendou mých středoškolských let, kdy jsme rockové novinky poslouchali po večerech z praskajících tranzistoráků na Radio Luxembourg a skladba Bohemian Rhapsody byla jediným příkladem, kdy jsme byli hrdi na to, že slovo "Bohemian" se dá přeložit nejen jako "bohémský", případně "cikánský", ale také jako "český"...
Queen bez Mercuryho (a také bez baskytaristy Johna Deacona) jsou tak trochu svým vlastním revivalem. Staré pecky si půl haly (v naprosto otřesné akustice!) včetně mně zpívalo samo a často lépe než Paul Rodgers, který zapomínal texty a příliš často ladil o oktávu níž...
Když už jsem u těch překladů, tak "mercury" je rtuť. A dnešní Queen jsou přes přetrvávající charisma kytaristy Briana Maye a bubeníka Rogera Taylora, kteří se na koncertě nakonec stejně bez Freddieho (i když už jen z plátna) neobejdou, rtutiprostí...
Nostalgii bylo učiněno zadost, příště do hokejové haly raději fakt jen na hokej (i když příští rok tam ještě přijedou Eagles...).


Collegium 1704: Pergolesi, Zelenka     
18. září 2008, Kostel sv. Vavřince, Praha
Před časem jsem si povzdechl, že špičkový soubor formátu Collegia 1704 v Praze není k slyšení často.
A mezitím se tenhle stav opravdu příjemně změnil! Soubor přišel s novým, zřejmě dobře sponzorsky podpořeným česko-německým projektem Praha-Dresden a díky tomu je v současnosti na pražských scénách skoro jednou měsíčně.
Přitom v Televizních novinách pořád tak zoufale scházejí pozitivní zprávy! :-)
V půlce září byla ve svatém Vavřinci na Malé Straně k mání barokní hostina za nevelký dukát, Pergolesi se dvěma z nejlepších sólistek v oboru (i když z Luksovy "líhně" se už Haně Blažíkové a Markétě Cukrové pozvolna pokoušejí šlapat na paty nové objevy, například Stanislava Mihalcová nebo Kamila Ševčíková...) a Zelenkova Responsoria v nahrávací formě (ke kompletní studiové nahrávce snad dojde v roce 2010).
Možná ne úplně podle záměru se povedl nápad uvést každý pražský koncert tohoto cyklu besedou s nějakou osobností (zde kardiochirurg Pirk), nicméně hudebně se daří publikum mimořádně naplnit, ale také namlsat...


MAIJA KOVALEVSKA - koncert k otevření sezóny Národního divadla 2008/09     
11. září 2008, Národní divadlo, Praha
Po několika měsících přivedl dirigent Tomáš Netopil opět na jednu z pražských scén další mladou sopranistku, která má ve svém CV role z předních světových scén - tentokrát to byla Lotyška (což mě mimořádně zajímalo...).
Opět padala srovnání s Annou Netrebko (za niž Maija skutečně jednou zaskakovala) a opět se toto srovnání nepotvrdilo.
Italský repertoár měl standardní kvalitu, sólistka se ale při něm nějak necítila úplně doma. O to více rozzářila závěr svého vystoupení skvělým výkonem v "dopisové" árii Taťány z Čajkovského Oněgina. Na tuhle operu bych asi při jejím obsazení neváhal jet docela daleko...
Orchestr Národního divadla se předvedl svému nastupujícímu šéfovi a všichni mu doufám přejeme pevné nervy s úspěšnými výsledky!


Philippe Jaroussky - MAESTRO DI BOEMIA (Letní slavnosti staré hudby)     
17. srpen 2008, Smetanova síň Obecního domu, Praha
A opět lze hovořit o odvaze uvést recitál barokních árií za doprovodu ansámblu staré hudby v mamutím sálu "repre".
Smetanova síň trpí akustickými nedostatky, které se v každém místě hlediště projevují jinak. Já jsem měl to štěstí, že z osmé řady bylo v tomto směru všechno v pořádku.
Samotný sólista velmi přesvědčivě potvrdil svou pozici jednoho z nejuznávanějších kontratenorů současnosti, díky svému příjemnému hlasu, čisté intonaci a sympaticky nenucenému projevu (i když jeho "dirigování" je přece jen trochu rušivé...) si velmi snadno získal ovace celého sálu.
Musica florea byla zdatným partnerem, snad jen ta fuga v Hipocondrii chtěla ještě nějakou tu zkoušku navíc...:-)


Moliére: LE MÉDICIN MALGRÉ LUI (Letní slavnosti staré hudby)     
6. srpen 2008, Státní opera, Praha
Dramaturgové z Týnské školy každým rokem zvedají laťku umělecké úrovně svého letního festivalu.
Uvést barokní divadlo v co nejautentičtější podobě na prknech velké scény chce určitě notnou dávku odvahy při vědomí, že na velkém jevišti se taková produkce může poněkud "utopit".
Představení bylo beznadějně vyprodané, zájemců o barokní divadlo bylo opravdu hodně, i když někteří po přestávce nevydrželi - ke své vlastní škodě.
Podobných zážitků, na něž ovšem divák potřebuje být dopředu připraven a naladěn, se vám v Praze moc nedostane.


AFFETTO     
24. červenec 2008, Staré purkrabství na Vyšehradě, Praha
Nedávno zrekonstruovaný sál nedaleko vyšehradského kapitulního chrámu se snaží o netradiční dramaturgie nabízených koncertů (a já jim držím palce...)
Nicméně, není každý den posvícení - Affetto vás přesvědčí o slušném hlasovém potenciálu, o sympatickém vizuálním projevu, nicméně jeho příliš široký žánrový záběr působí nehomogenně, nekompaktně a rozpačitě. Jakoby každý z čtveřice táhl soubor někam jinam.


KING'S SINGERS     
6. červenec 2008, Cisterciácký klášter, Osek
Festival Mitte-Europa, který si v posledních patnácti letech vybudoval slušnou tradici v oživení kulturních kontaktů v česko-německém pohraničí, měl letos šťastnou ruku.
King's Singers jsou ve svém žánru vzorem pro většinu ostatních a v Oseku nadchli jak zvukem, tak neotřelým repertoárem. Málokdo by si asi dovolil prokládat jednotlivé části Palestrinovy věhlasné mše, zkomponované údajně na obranu vokální polyfonie, motety německého romantického skladatele Maxe Regera.
A světe div se, ono to fungovalo!
McCartneyeho Yesterday na závěr už bylo jen třešničkou na skvělém dortu.


HUELGAS ENSEMBLE - Pražské jaro     
1. červen 2008, Kostel sv. Šimona a Judy, Praha
Další z vrcholů letošní rudolfinské koncertní řady.
Paul Van Nevel dokáže poskládat nádhernou sborovou barvu, kterou opravdu jen tak někde neuslyšíte.
Další důkaz o tom, kolik skvělé hudby pozdní renesance od hudebníků ze dvora Rudolfa II. je pořád širšímu publiku neprávem skryto...


DOULCE MÉMOIRE - Pražské jaro     
26. květen 2008, Kostel sv. Šimona a Judy, Praha
Francouzský ansámbl zaměřený na renesanční období angažoval pro své pražské vystoupení většinou české zpěváky a nutno říci, že tahle česká skupina hlasově rozhodně nezaostávala za francouzskou menšinou.
Vhodně vybraný rozmanitý repertoár, jistí instrumentalisté a skromný a přesný dirigent.


EDITA GRÚBEROVÁ - Pražské jaro     
25. květen 2008, Dvořákova síň Rudolfina, Praha
Edita Grúberová je mimořádný zjev v operním světě. Živý důkaz toho, že i po šedesátce je možné zpívat na špičkové úrovni a vystupovat na pódiích předních scén, v jejím případě jejích "domácích", tedy ve Vídni a v Mnichově.
Před dvěma lety přijela na Pražské jaro s písňovým recitálem, tentokrát ji doprovodili rozhlasoví symfonici při výběru jejích úspěšných operních árií.
Ohromné ovace už při samotném úvodu koncertu a dlouhý aplaus po každém čísle dokazoval, že posluchači svou hvězdu milují, přestože měli tak málo příležitostí ji v její dlouhé a úspěšné kariéře vídat živě.
A Edita Grúberová se odměnila nevídaným výkonem, který z publika oceňovaly i její mnohem mladší kolegyně, například Simona Houda-Šaturová...


I FAGIOLINI - The Theatre of Music     
20. květen 2008, Mendelssohn-Saal, Gewandhaus, Leipzig, Německo
Tady najdete jenom chvalozpěvy!
Robert Hollingworth a jeho I Fagiolini stoupají k výšinám dokonalosti tempem nevídaným. Přes náhlou změnu v obsazení, kdy pětičlennému vokálnímu ansámblu dva dny před koncertem onemocněla první sopranistka Anna Crookes, byl zážitek jedinečný a opravdu blízko dokonalosti. Mezzosopranistka Clare Wilkinson převzala part prvního sopránu, kontratenor William Purefoy se nevídaným způsobem vyrovnal s druhým sopránem a altové party si odzpíval sám dirigent, naštěstí školený kontratenor. Tento "shift" v Monteverdim a Gesualdovi zvuk souboru snad ještě umocnil.
Jen pro scénické ztvárnění Banchieriho Barcy angažovali I Fagiolini narychlo sopranistku Esther Levine, protože dirigent seděl u cembala. A vidět tyhle zpěváky ještě herecky ztvárňovat renesační madrigalovou komedii je další událost, kterou stojí za to vidět na vlastní oči.
Už se opakuji, ale až někde uvidíte v dohledu tenhle soubor, neváhejte ani vteřinu!


MADRIGAL PRAHA - Pražské jaro     
18. květen 2008, České muzeum hudby, Praha
Bohužel, dramaturgii festivalu se skoro pravidelně povede alespoň jeden omyl ročně.
Ansámbl, o kterém ještě týden před koncertem skoro nikdo nevěděl, dirigent, který je především hudebním vědcem a jeho žáci ho mají rádi jako učitele, ovšem jeho odvaha postavit se na pódium je obdivuhodná, a vynikající loutnista, který to samozřejmě nemohl zachránit...
Dojem byl bohužel na takový festival až neuvěřitelně amatérský, počínaje dirigentovou nevyžehlenou košilí přes rozpačité pauzy a na nevhodných místech vyvolávaný potlesk až po na produkci staré hudby opravdu neobvyklý dialog renesanční loutny a moderního pozounu, mimochodem místy značně falešného...
Přiznám se, že jsem tuhle produkci opustil urychleně již po první polovině...


IL FONDAMENTO - Pražské jaro     
16. květen 2008, Dvořákova síň Rudolfina, Praha
Zelenkova hudba je univerzální a tihle Belgičané ji rozhodně umějí na pódiu prodat.
Žalmy v první polovině koncertu sice vokálně trochu zanikly za instrumenty, ale requiem ve druhé půli bylo opravdu výborné, sólisté výborní, mimořádně dobrý byl portugalský bas!


MAGDALENA KOŽENÁ / DOROTHEA RÖSCHMANN / Malcolm Martineau     
2. květen 2008, Semperoper, Dresden, Německo
Magdalena a Dorothea se na jevištích spolu moc nepotkávají (vím jen o jejich nedávném Idomeneovi v Metropolitní) a to je určitě škoda.
Jejich společný písňový recitál s osvědčeným spoluhráčem a v nádherné akustice Semperovy opery byl jedinečný. Magdalena i v osmém měsíci těhotenství zpívala svůj vysoký standard a Dorothea nijak nezaostávala.
A z Prahy to bylo jen půldruhé hodiny cesty...


Sestry sBorovy - Hudební kolovrátek     
19. duben 2008, Divadlo Kolowrat, Praha
Podtitul Hudebního kolovrátku říká, že jde o "Cyklus unplugged koncertů muzikantů, kteří spolupracují s činohrou ND". V případě mladého hereckého ansámblu Sestry sBorovy to tak úplně nesedí, protože v tomto případě šlo o vystoupení sboru, který vede členka činohry ND, a jehož většina členů má zpěv jako doplněk svého dramatického vzdělání.
Díky profesionální herecké průpravě naprosté většiny účinkujících se diváci rozhodně nenudí, a to ani ti, kteří občas zaslechnou nějakou tu ne úplně přesnou notičku.
Tentokrát se soubor velmi zdařile zhostil voice-bandu s názvem "Symfonická rozmluva". Sborová recitace možná vypadá jednoduše, ale je to opravdu těžká disciplína.
A podařilo se!


Collegium 1704 - Hudba Svatovítské katedrály II     
15. duben 2008, Bazilika sv. Jiří, Pražský hrad
Méně známá díla barokního trojlístku Caldara, Vivaldi a Lotti s nezbytným přídavkem "kmenového" autora souboru Jana Dismase Zelenky.
Luksovo Collegium pravidelně potvrzuje své dominantní postavení na poli autentického podání barokní hudby v Čechách. Fajnšmekři přes starou hudbu to u nás vědí už dávno, třeba se jednou nějakému vhodnému marketingovému hráči podaří o tom přesvědčit i širší posluchačskou obec. Soubor by si více koncertů na domácích scénách určitě zasloužil.


VÉRONIQUE GENS     
2. duben 2008, Smetanova síň Obecního domu, Praha
Špičkové francouzské pěvkyně nejezdí do Prahy každý den, před pár lety ve Stavovském zpívala Natalie Dessay a od té doby nic. A že je z čeho vybírat: Patricia Petibon, Mireille Delunsch, Sandrine Piau...
Zásluhou dramaturgie FOKu zaplnila alespoň částečně tuhle mezeru výborná Véronique Gens, oduševnělá tvář a krásná barva hlasu v písních z jejího rodného Auvergne - úžasný zážitek! Jen na druhou řadu písní se muselo čekat na konec celé dlouhé Sibeliovy symfonie, která Pražským symfonikům patrně příliš k srdci nepřirostla...


CECILIA BARTOLI - MARIA     
11. březen 2008, Meistersingerhalle, Nürnberg, Německo
Jedna z nejvěhlasnějších světových mezzosopranistek je stále v úžasné formě a pokračuje v objevování zajímavých děl a vytváření nových projektů.
Už začátkem 19. století svět obdivoval Marii Malibran, mladičkou Francouzku se španělskými kořeny, pro kterou s láskou psali Donizetti, Mendelssohn, Rossini i Bellini. A pokud se jí to nezdálo, napsala si árii sama...
Cecilia díky svému umění i vřelém projevu s vyprodanou norimberskou halou doslova cvičila!


PRODANÁ NEVĚSTA v Brně     
3. březen 2008, Janáčkovo divadlo, Brno
Na Prodanku rozhodně jeďte do Brna!
Ondřej Havelka tam vytvořil divácky velmi vděčné, vtipné a vůbec výborné představení s nápaditou scénou na točně, rozléváním piva publiku, vystoupením skutečného provazolezce a v neposlední řadě skvělou Mařenkou Pavly Vykopalové.


Collegium Marianum - KAJÍCÍ ŽALMY     
2. březen 2008, Barokní knihovní sál, Týnská škola, Praha
Tůma a jeho barokní současníci v podání předního souboru barokní hudby a sólového pěveckého kvartetu, v němž tradičně dominovala Hana Blažíková...


MAGDALENA KOŽENÁ / Malcolm Martineau     
26. únor 2008, Besední dům, Brno
Po delším čase vystoupila Magdalena doma s písňovým recitálem a brněnský sál praskal ve švech. Výborná atmosféra podpořená zpěvaččiným přiznaným pátým měsícem těhotenství a účastí (jejího) šéfa berlínské filharmonie v sále zarámovala krásné podání několika písňových cyklů (opět mimořádně skvělý Poulenc!) i tří přídavků (Fauré, Janáček, Martinů) s jako vždy inspirativním a vtipným klavírním doprovodem.


CHANTICLEER     
7. únor 2008, Státní opera, Praha
Asi bych nepřekládal slovo SPIRIT jako DUŠE, jak se to objevilo v českém překladu názvu koncertu, nicméně duše má si při něm opravdu zpívala. Chanticleer jsou lahůdka, dvanáctičlenný mužský vokální soubor (tři skuteční dospělí, byť tedy mrňaví, sopráni...) s velkým mezinárodním renomé a sáhodlouhou znamenitou diskografií nadchl Státní operu. Stará hudba od nich zní tedy trochu lépe z CD, ale moderna (skvělý Poulenc!) a tradicionály v jejich podání jsou opravdu nezapomenutelné!


Ensemble Inégal - BENÁTSKÉ NEŠPORY     
5. únor 2008, Kostel sv. Šimona a Judy, Praha
Nechat na sebe dýchnout atmosféru 17. století v tehdejším "pupku světa", v Benátkách, není k zahození, zvlášť když vám to přímo v Praze umožní jeden ze souborů, které se systematicky staré hudbě věnují (a navzájem si své spolupracovníky přetahují .-).


ANNETTE DASCH / TOMÁŠ NETOPIL     
27. leden 2008, Stavovské divadlo, Praha
Někteří "novináři" psali o skvělé německé sopranistce, která je srovnávána s Annou Nětrebko. Inu, srovnat lze cokoliv s čímkoliv. Annette byla sympatická mladá dáma, která hezky zazpívala pár Mozartových árií a o níž u nás zase dlouho nikdo neuslyší.
Tomáš Netopil je dalším z mnoha skvělých českých umělců, které doma skoro nikdo nezná, protože se dávno prosadili v zahraničí. S orchestrem Národního divadla je ovšem pořád těžká práce...


Gioacchino Rossini - LA CENERENTOLA     
9. leden 2008, Royal Opera House, Covent Garden, London
Sváteční výlet za další rolí Magdaleny Kožené (debut v Covent Garden) mi potvrdil mnohé. Silný zážitek, skvělý orchestr i zpěváci a příjemně konzervativní publikum.
A také to, že Rossini nepatří k Magdaleniným oblíbencům a jeho hudba zřejmě není úplně nejvhodnější repertoár pro její hlas. Držel jsem palce ve druhé řadě a na konci tleskali všichni. Jen ten o rok starší Idamante v Salzburgu mě dostal o dost víc...


MARTINA JANKOVÁ     
7. leden 2008, Dvořákova síň Rudolfina, Praha
Kdo tam nebyl, nechť lituje, a to velmi. Nejlepší česku sopranistku současnosti u nás z laické veřejnosti nezná nikdo. Její příznivci ale Rudolfinum bez problémů vyprodali, ač to byl její recitálový debut v tomto sále.
Romantický písňový recitál duši nehladil, ten ji leštil!
Martina aktuálně zpívá v Curychu Mozartovu operu La finta giardiniera, a na léto se chystá na Straussova Netopýra a Händelova Rinalda. Chcete snad další tip na cestu za hudbou? :-)