To jdete takhle po Střešovicích kolem svatého Norberta a pokoušíte se vyfotit si sněm havranů na blízkém stromu (fotka z toho za moc nestojí, je to daleko a proti světlé obloze), když se před vámi na obloze objeví Měsíc v úplňku (astronomicky nastane úplněk sice až zítra, ale rozdíl nebude skoro znatelný a kdoví, jestli zítra nebude zataženo).
Začíná se smrákat, máte s sebou jen jeden univerzální „turistický“ objektiv, stativ zůstal doma a domů je to daleko. Do půl hodny obloha potemní natolik, že měsíc bude už příliš světlý, což vám znemožní udělat snímek s nějakým pozadím, takže je třeba vystačit si s tím, co je k dispozici. Zvýšit citlivost čipu, přidat do kroku, protože vhodný úhel je tak kilometr daleko, a snažit se potom aparát udržet i při delší expozici v ruce neroztřesený.
Seběhnete s kopce kolem koupaliště na Petynce, pak vystoupáte na Pohořelec a za chvilku už zabíráte na měsíc nad katedrálou z Hradčanského náměstí.
Obloha tmavne, tak je třeba najít si pár objektů, které poslouží jako vedlejší motiv, lucernu a dvě sochy pod Hradem.
Pak uslyšíte bzučení v pouličních lampách, které se vzápětí rozzáří, což je další důvod k tomu, aby se měsíc s lampou na snímku skamarádil.
A nakonec ještě máte štěstí a podaří se vám měsíc schovat do kulatého táhla, kterým se dá v případě potřeby tahle lampa rozsvítit ručně.
A pak dorazíte domů a při pohledu na obrázky stejně ještě jednou zalitujete, že vám stativ a lepší sklo nedělají častější společnost. 😉