Přidám ještě dva obrázky z posledního divného Silvestra.


Zákaz vycházení od deváté večerní vysloveně nabádal k tomu, aby si člověk šel projít svá oblíbená místa ještě vpodvečer. Od Strahovského kláštera je na starou Prahu jeden z nejkrásnějších výhledů a já měl v ten den prostě kliku, po potemnělé obloze se k věžím svatého Víta blížil měsíc v úplňku a obloha byla jako vymetená.

Člověk nebývá připraven na vše, stativ mi ležel doma a taková scenérie se bez něj v podstatě neobejde. Ale dalším šťastným momentem té chvíle byl opuštěný turistický dalekohled, o nějž se dal aparát s trochou opatrnosti dostatečně stabilně opřít, takže jsem si mohl dlouhé expozice dovolit.

Byla zima, dlouho jsem tam pobýt nemohl, tak se mi podařilo vyrobit aspoň tenhle obrázek.

Kdo o focení něco ví, vidí, že tohle se na jeden stisk vyfotit nedá. Ale stačí dva autentické záběry v téměř totožný moment s rozdílným nastavením a o zbytek se postará vhodný software.

Když už byla pod mnou ta Praha tak pěkně rozsvícená, opřel jsem aparát ještě jednou dalekohled a tentokrát mi opravdu stačila jen jedna zhruba čtyřvteřinová expozice. Na detailech se dá poznat, že se stativem by to dopadlo líp, ale i tak má tenhle pohled svoje kouzlo. Snad nejen pro mě.