dyrc.cz CONCENTUS MORAVIAE 2010

Celá dvanáctistránková příloha
ve formátu pdf
je ke stažení ZDE.


CONCENTUS MORAVIAE 2010
festivalové noviny
vyšlo jako příloha deníků Mladá fronta DNES (Brno, Jihomoravský kraj a Vysočina) a Lidové noviny (Morava) 26.5.2010
Pro festivalové noviny jsem udělal větší počet různých textů.
Některé z rozhovorů byly opět trochu pokráceny, nejvíce ten s ohněstrůjcem Ivanem Martínkem.
Toto je jeho nezkrácená verze.
Ohněstrůjce Ivan Martínek je bodrý Moravák a jeho vyprávění má hodně blízko k stylu Bohumila Hrabala. O všem, co voní střelným prachem, duní hromem, ozařuje bleskem a mnoha dalšími světelnými efekty ve spojení s reprodukovanou hudbou dokáže poutavě vyprávět bez přerušení celé hodiny.
Občas se mu stane, že se během vyprávění dostane od původního tématu do poněkud vzdálenějších končin, ale většinou se dokáže bezpečně vrátit zpátky.
V souvislosti s jeho prací mě napadlo, že takhle skutečně vypadá pro něco zapálený člověk... :-)

Váš přínos letošnímu ročníku festivalu Concentus Moraviae budou moci spatřit návštěvníci po skončení zahajovacího koncertu v Předklášteří u Tišnova a slavnostního závěrečného koncertu ve Slavkově u Brna.
Oč půjde?

Po loňské první zkušenosti s realizací festivalového uměleckého ohňostroje v Rájci jsme pro letošek připravili akci většího rozsahu, která bude k vidění v první i v poslední den Concentu, kdy jsou na programu výjimečné barokní koncerty.
Ve své kariéře se s barokem často potkávám, celá moje práce z něj vychází. Využívám zkušeností ohněstrůjce Josefa Furtenbacha působícího v Německu na přelomu 17. a 18. století. Byl to výjimečný člověk s obrovským uměleckým záběrem, který měl velmi blízko k divadlu a k hudbě.
Napadlo nás, že by bylo zajímavé orámovat hudební festival audiovizuální show, v níž budou použity prvky barokního ohňostroje. Budeme se tak snažit v Předklášteří u Tišnova i ve Slavkově u Brna ukázat multimediální představení, jaké v těchto místech ještě nebylo.

Máte k těmto dvěma místům nějaký bližší vztah?

Narodil jsem se na Vysočině kousek nad Tišnovem. Když mi bylo jedenáct, celá naše rodina se do Tišnova přestěhovala. Tam jsem prožil jednu z důležitých etap svého života. Mám k městu srdečný vztah, absolvoval jsem tam gymnázium, znám dobře mnohá místa v okolí, Předklášteří, Pernštejn, Lysice. Práce v blízkosti místa mého mládí pro mě znamená návrat domů, velice se na ni těším. V Tišnově i v Předklášteří už jsme před časem ohňostroje pořádali, ale v připravovaném rozsahu a v konkrétní lokaci půjde o premiéru.
Ve Slavkově u Brna jsem v roce 1991 stál u zrodu vzpomínkových akcí na napoleonské války. Slavkovský zámek je situován v nádherném parku, celé okolí je pro ohňostroj krásnou přirozenou kulisou. V posledních letech tam jsme s našimi akcemi často a rádi. Máme tam své diváky, kteří jsou pokaždé zvědavi, s čím novým zase přijdeme.

Ve Slavkově tedy pořádáte ohňostroje pravidelně.
Čím bude ten festivalový výjimečný?

Bude to v jeho náplni. Ve Slavkově je práce vždycky velice inspirativní. Místní obyvatelé už toho hodně viděli, a tak tentokrát přicházíme s novými nápady a také s novou hudbou. Připravujeme dramaturgii, v níž zaznějí barokní melodie, zejména Händel, v programu se objeví také zpěv špičkové světové pěvkyně Magdaleny Kožené.
Půjde nám o vytvoření slavnostní nálady a o nevšední setkání s aristotelským živlem.

Co konkrétního mohou diváci očekávat?

Barokní ohňostroj je zajímavý specifickými výrazovými prostředky a spoustou dekorativních prvků - ohňostrojnými květinami, pomalými mlýny, pyramidami, klasy, ohněpády, pětiprvkovými vějíři, točivými sluníčky, drobnými římskými svícemi a různými typy rotačních fontán. Dekorativní čelo ohňostroje bude doplněno výškovými efekty a samozřejmě zmiňovaným hudebním doprovodem.
Ohňostroj vždy vypráví svůj příběh. Začíná ouverturou, v níž se představí prostor nočního exteriéru. Od drobných efektů se potom přechází k výraznějším ornamentům a končí čarováním na nebi. Jde vlastně o hudební báseň o třech obrazech, po úvodu přichází hlavní část a vše graduje ve finále.

Budou ohňostroje určeny pouze pro účastníky koncertu?

Rozhodně ne, projekt je koncipován jako událost pro široké publikum. V Předklášteří bude leccos z kompletní kompozice včetně dobré slyšitelnosti hudebního doprovodu a viditelnosti přízemních i vzdušných efektů určeno i pro přihlížející v okolí, v ještě větší vzdálenosti budou dostatečně vidět zejména výškové efekty.
Ve Slavkově dobře uvidí a uslyší jak posluchači koncertu, tak náhodní návštěvníci v okolí zámku, viditelnost bude dostatečná v okruhu tří až čtyř set metrů. Umístění bude trochu netradiční, návštěvníci koncertu se budou dívat ze zámku směrem k hraně amfiteátru, který ustupuje dolů do zahrady. Tam se nabízejí efektní možnosti, jak využít siluety soch, jejich podbarvení, podsvícení stromů světly nebo stroboskopickými efekty.

Jak náročná je příprava ohňostrojů pro Concentus Moraviae?

Ohňostroje pro tento účel jsou relativně malé, komorní. Asi šest týdnů dopředu se připravuje hudba ve spolupráci s dramaturgií festivalu, probíhají vzájemné konzultace. Následují obhlídky, vyřízení nezbytných formalit a potom se týden až deset dní připravují konstrukce ve skladu. Samotná instalace se provádí v den ohňostroje na místě. Musí být důkladná s ohledem na pevnost podložky, stabilitu konstrukcí a bezpečnost. Všechny prvky je třeba ochránit proti vodě a navzájem od sebe izolovat.
Na místě nás čeká mravenčí práce. Důležité je připravit se i na případný déšť, máme vypracovaný systém, který umožňuje uskutečnit představení i za nepříznivého počasí. Naštěstí je to většinou tak, že když jsme opravdu dobře připraveni, špatné počasí se nám vyhne.

Jsou dnešní ohňostroje hodně odlišné od těch, které doprovázely hudební produkce v 18. století, tedy v období, jehož hudba zazní na festivalových představeních?

Ohňostroj vychází ze staré alchymie a v základních principech zůstává stejný. Škála barev, jež jsou k dispozici, je určena prvky, které barví plamen. Základem byl odedávna dusičnan draselný, síra a dřevěné uhlí ve směsi s dalšími prvky vytvářejícími různé barvy: stroncium je červené, baryum zelené, sodík bílý, draslík žlutý. Čím čistší je chemikálie, tím jasnější je efekt. I v našem oboru dochází k vývoji, přesto se staví především na ověřených sestavách, souborech chryzantém, pivoněk a palem nebo obrazců jako jsou srdce, hvězda v kruhu, spirála, brokátové deště, vrby, stroboskopické efekty. Zdokonalují se některé technické prvky, do oboru vstoupila elektronika, existuje software na řízení ohňostrojů.
 Prapůvodní ohňostroje vznikly v Číně. Tam byly součástí rituální očisty, kterou se zahánělo zlo při cestě do buddhistického chrámu. Takové odhánění temných sil se později stalo i součástí náboženských obřadů v Evropě, už od počátků zde ale existovalo spojení s hudbou. Furtenbach dělal své kruhové Theatrum, odpalování v astrálních směrech po odtroubení, kde vše mělo svůj systém. Za Händela získaly ohňostroje divadelní formu, vznikaly velké ohňové performance. Dnes ohňostroje nejsou tak vzácné jako kdysi. Produkcí je hodně, ale o to větší kumšt je udělat vše dobře řemeslně. Řemeslo se musí dělat kvalitně s lidmi, kteří pro ně mají nadání. Pokud představení provází příběh a emoce, vzniká jedinečné dílo, svérázný originál, jenž se narodí a v ten samý okamžik umírá.
Kvalita ohňostroje je v rukou jeho autora. Ten musí umět citlivě sestavit obrazce z ohňostrojných efektů a doplnit je vhodným hudebním doprovodem. Ohňostroj by měl zpívat ohňovou píseň svého tvůrce na téma zvolené melodie.

Je vám blízká myšlenka hudebního festivalu třinácti měst?

Concentus Moraviae je událost se spoustou špičkových interpretů, sólistů i hudebních souborů. Organizátorům se podařilo pozvednout prestiž mnoha malých měst, kde je festivalový koncert vždy významnou kulturní událostí. Sám mám k hudbě velmi blízký vztah, můj otec byl jedním ze zakládajících členů Brněnské filharmonie. V rámci svých časových možností se účastním některých festivalových koncertů také jako divák. Dodnes vzpomínám třeba na naprosto úžasný loňský barokní projekt Magdaleny Kožené.
Mám rád nejen starou hudbu, ale také starou architekturu. Spoustu našich ohňostrojů děláme v areálu historických objektů nebo zahrad, takovou kulisu vám nikdo nepostaví. Když se nasvítí průčelí nějakého zámku, je to vždy velmi efektní. Jsem rád, že jsme navázali úzkou spolupráci s tak významnou akcí. V jejím rámci chceme lesk festivalu obohatit o náš ohňostrojný buket. Věřím, že se podobné akce stanou dobrou tradicí pro další léta.

Jak jste se vůbec ke svému oboru dostal?

Po absolvování tišnovského gymnázia jsem šel studovat VŠCHT do Pardubic. V posledním roce studia mě oslovili mí brněnští přátelé, kteří připravovali rockovou operu Dialog s vesmírem, abych jim do představení udělal bengálské ohně. Na Dialogu jsem se seznámil s režisérem Petrem Scherhauferem z Divadla Na provázku. Ten mě přivedl do Brna a tam začala moje dlouhá éra vytváření divadelních efektů. V roce 1987 jsem se už představil jako samostatný umělec s vlastním ohňostrojem. Měl jsem na jeho přípravu asi čtyři dny, první koncept jsme vytvořili se Zdeňkem Klukou, který Na provázku působí jako hudební skladatel. Petr Scherhaufer mi také přinesl Furtenbachovu knížku o barokním ohňostroji. Začali jsme se mu společně se scénografem Honzou Konečným věnovat intenzivně, z technika jsem se vypracoval na designéra ohňostrojů a speciálních divadelních efektů. Dnes se věnuji už pouze tomuto oboru. Spolupracuji se skupinami historického šermu, pracuji v divadle, ve filmu i v televizi.

Patříte k předním evropským ohněstrůjcům, kde všude už měli diváci vaši práci v reálu spatřit?

Působíme po celé Evropě, v Rakousku, ve Francii, v Německu nebo na Slovensku. Výjimečná byla naše účast na hudebním festivalu Linzer Klangwolke, což je obrovský projekt mezinárodního produkčního týmu na Dunaji, podílelo se na něm přes tři sta techniků.
Pro Slavkov jsme se skupinou Dama-dama připravili představení k příležitosti 200. výročí bitvy tří císařů s názvem Symfonie Austerlitz 1805 ve formě jakési polní mše za padlé vojáky.
Loni jsme dělali Galaktickou odyseu v klášteře v Rajhradě, to byla multimediální show, jakési putování vesmírem, kde jsme navíc použili i laser. O rok dříve jsme v Táboře na břehu rybníka Jordán připravili husitský ohňostroj pod názvem Magický kalich, který byl výjimečně efektní odrazem obrazců na vodní hladině.
Máme za sebou i spoustu menších projektů v zámeckých zahradách, například v Telči, v Lednici, ve valtickém amfiteátru nebo ve Vranově nad Dyjí.
Kontakty získáváme často díky naší práci v divadle nebo na hudebních festivalech. A v našem oboru je vždycky nejlepší reklama to, když nás někdo vidí na vlastní oči.

Ohňostroje děláte přes dvacet let.
Máte představu, kolik produkcí už máte za sebou?

Já to nepočítám, ale máme ročně čtyřicet až šedesát akcí.

Pracujete s ohněm.
Přátelíte se s hasiči?

Samozřejmě. Bezpečnost a požární prevence je na našich akcích prioritní, takže je nezbytné mít dobrou ostrahu i hasičský dohled. Soběšínští hasiči, kteří s námi všechno absolvují, mají potřebné zkušenosti. Jsou spolehliví, dobře si rozumíme a to přináší naší práci potřebný klid.

Jak vítáte Nový rok, ohňostrojem?

Je to moje zaměstnání, z jeho podstaty vyplývá, že na Silvestra a na Nový rok máme nejvíc práce. Během čtyřiadvaceti hodin stihneme i čtyři různé produkce.
Začneme třeba na Silvestra v šest večer v Litomyšli, pokračujeme ve Slavkově v osm. Tam se sejdou u stánků se svařeným vínem a grogem celé rodiny, zahraje místní dechovka nebo jiná kapela a my k tomu uděláme ohňostroj. O půlnoci už jsme v Hustopečích a další akci máme hned na Nový rok zas někde úplně jinde. Byli bychom špatní ohněstrůjci, kdyby tomu bylo jinak.


Petr Dyrc, Praha, 29.4.2010